Péče o štípače dříví

Hydraulické štípače nám ulehčí spoustu práce s přípravou palivového dříví, na oplátku ale vyžadují naši péči. Nepotřebují mnoho, proto není důvod je zanedbávat.

Stroje v našich dílnách a na zahradě mají pohyblivé mechanické části, jež si žádají správnou údržbu. Některá technika, většinou zahradní, se neobejde bez provozních náplní, bez nichž by nepracovala vůbec, podávala by horší výkon nebo se dokonce zničila. Mezi takové stroje patří hydraulické štípače na dříví. Chcete-li, aby vám sloužily co nejlépe a nejdéle, věnujte jim svou pozornost a trochu času. Odpovědi na své otázky jsme dostali od servisního technika firmy Garland Petra Bodláka. Přímo v servisním středisku jsme také načerpali spoustu informací a pořídili obrázky, které v návodech k použití štípačů nenajdete.
Běžně prodávané štípače nejsou žádné high-tech produkty. Stejně jako většina výrobků určených pro kutily jsou konstruovány tak, aby za co nejdostupnější cenu snesly rozumné namáhání při občasném použití. U levných strojů je správné zacházení důležité dvojnásob. Drahé profesionální nářadí je na hrubší práci stavěno, takže obsluze dokáže leccos odpustit. Hobby stroje jsou naopak spíš poddimenzovány, takže je lepší je nezatěžovat na plno a ulehčit jim jejich fungování, jak jen je to možné.

Kdo maže, ten štípe

Základem péče o každý stroj je mazání. Jeho úkolem je snižovat tření mezi dvěma plochami. V případě vertikálních štípačů dochází k velkému tření mezi svislým výsuvným sloupkem a pouzdrem, ve kterém se pohybuje. Oba díly jsou na místech, kde se vzájemně dotýkají, opatřeny kluznými prvky – plastovými vodítky.
Bezpodmínečně musíme pravidelně mazat kovové části, které se o plastové vložky opírají. Vrstvou vazelíny opatříme jak samotný sloupek zvenku, tak pouzdro, do něhož sloupek zajíždí, a to zevnitř. Snížíme tím tření mezi kovovými částmi a plastovými vodítky, takže se obě části nebudou tolik opotřebovávat, chod štípače bude hladší a současně bude méně energie vynakládat na překonání tření, takže mu více síly zbude na samotné štípání.
U horizontálních štípačů se nepohybuje klín, ale tlačná patka. Je upevněna na pouzdře, které klouže po vodicím tunelu. Mezi nimi jsou opět plastová vodítka. Zde stačí udržovat v čistotě a mazat vodorovný ocelový tunel, především jeho horní a spodní stranu. Navíc zde mažeme pístnici, která vyjíždí z hydraulického válce a je v tu chvíli obnažená.

Kritická místa

Nejvíce namáhané jsou styčné plochy u sloupku zezadu a u pouzdra z vnitřní strany zepředu. Sloupek se totiž ve chvíli, kdy se klín opře o špalek, lehce vzpříčí a o pouzdro se nejvíc opírá právě v těchto dvou místech. Proto zde dochází k největšímu opotřebení plastových vodítek, které vám v případě poškození vymění v servisu. Není to nic náročného a podle servisního technika jde o jeden z nejpoužívanějších náhradních dílů na štípače, který je běžně skladem.
Servis má okamžitě k dispozici také hydraulické hadice, čerpadla či pístnice. Další díly, které se vyměňují jen příležitostně, dorazí z centrálního skladu v Německu během týdne až deseti dnů.

Srdce hydrauliky

Žádný stroj, který využívá kapalinového válce, se neobejde bez čerpadla. Do hydraulického okruhu dodává tlak podobně jako naše srdce, k čemuž potřebuje nějakou kapalinu. Pomyslnou krví štípačů je hydraulický olej. Poškozené čerpadlo svěřte servisu, o náplň se ale postarejte sami. Hladinu hydraulického oleje kontrolujte nejlépe před každým použitím stroje. K tomu slouží měrka, která je ve víčku olejové vany. U svislých štípačů víčko při mírném povolení slouží současně jako odvzdušňovací ventil.
U horizontálních štípačů je odvzdušňovací ventil zvlášť a odvzdušnění je nutné provést před každým uvedením stroje do provozu! Před odšroubováním zátky olejové vany je nutné stroj umístit do svislé polohy. Měrka funguje stejně jako třeba u automobilu – na jejím konci jsou dvě rysky a hladina oleje by měla být kdekoli mezi nimi. Pokud je oleje málo, štípač nebude pracovat, pokud je ho moc, bude v systému příliš velký tlak a olej si v nejslabším místě najde cestu ven.
Hydraulický olej se také musí občas vyměnit. Servisní technik doporučuje první výměnu už po pěti provozních hodinách a pak v intervalech po padesáti hodinách práce nebo jednou za dva roky, i když se se štípačem nepracuje. Objem olejové náplně je pro každý štípač jiný a najdete ho v návodu k použití. Když ho neznáte, musíte olej dolévat postupně a stav hladiny průběžně kontrolovat měrkou. Nezapomeňte občas kontrolovat všechny spoje hydraulického systému. Pokud někde uniká olej, dotáhněte je.

Čistota – půl zdraví

Srovnání štípače s člověkem může pokračovat i ohledně „hygieny“. Také stroji udělá dobře, když se po práci očistí. Rozdíl je v tom, že k tomu v žádném případě nepoužíváme sprchu. Vnější plášť sice můžeme otřít vlhkým hadrem, tím však role vody v procesu očisty štípače končí. Dobrým pomocníkem je suchý hadr, smetáček nebo stlačený vzduch.
Vedle celkové očisty od zbytků dřeva se zaměřte na sloupek, který důkladně očistěte a opatřete vrstvou plastického maziva. Kromě toho, že snižuje tření, také konzervuje ocelové části, které jsou po nějaké době odřené až na čistý kov. Také ovládací páky je nutné udržovat v čistotě. Aby pracovaly hladce, namažte občas kluzné plochy olejem nebo vazelínou.

Dlouhý život

Vedle pravidelné údržby prodloužíme životnost stroje také správným zacházením. Prvním pravidlem je štípač nepřetěžovat. Kupte si takový stroj, který zvládne víc, než po něm většinou potřebujete, zkrátka mírně předimenzovaný. Používejte ho v předepsaném cyklu. Štípače jsou stavěny na obsluhu jednou osobou, takže zatímco člověk manipuluje se dřevem, elektromotor se po zátěži stihne ochladit. Chcete-li závodit se sousedem Stachanovem, zaděláváte si na problém.
Co nejvíce používejte základní klín, který do dřeva proniká nejsnadněji. Při jeho opotřebení je nutné ho nabrousit. Používání nástavců s rozšiřovacím nebo křížovým klínem zvyšuje odpor, který stroj musí překonat. Proto je používejte jen u špalků, které jdou lehce rozštípnout, tedy kratších a bez suků.

ZDROJ